Rider Waite Tarot › Patří dětem tarotové karty do ruky?
Rider Waite Tarot
Patří dětem tarotové karty do ruky?
Děti vzbuzují obvykle silné citové reakce. Máme je rádi, a proto se také často objevují v reklamách (někdy dokonce i v politické propagandě). Využívání dětí na místech, kde je potřeba takzvaně „hrát na city“, jsou proto rozmanité a hojně využívané.
Když jsem vytvářel tento web, byl jsem si vědom, že tarotové karty v rukou dvou malých rošťáků budou tímto nábojem jistě podtrženy. Je však důležité vysvětlit, jak vlastně tento web spatřil světlo světa, abych tím uvedl na pravou míru všechny spekulace, které se ke mně od jeho vzniku dostaly – od pochvalných (jak úsměvné a vtipné to vše je) až po znepokojivé (k čemu ty nebohé děti lze zneužít a jaké následky to na nich může zanechat).
Protože mě živí internetový marketing, mohl by se kde kdo oprávněně domnívat, že celý nápad s dětmi, používající tarotové karty, vznikl jako předem promyšlený tah. Opak je však pravdou. Zaregistroval jsem si před časem doménu riderwaite.eu (koncovka EU proto, aby anglická verze byla již na první pohled jasně evropská a ne americká) s tím, že za čas jistě vymyslím, jakým novým způsobem lze tuto tradiční tarotovu sadu prezentovat. Avšak čas ubíhal a nic převratného mě nenapadalo.
Když jednoho volného dne, kdy jsem měl děti na starosti, se mě Honzík zeptal, co to stále provádím s těmi kartami v pracovně, že chce doslova „taky dělat tarot“. Mohl jsem mu říci, že to není nic pro děti – stejně jako sirky nebo nůž – ale rozhodl jsem se, že bude lepší Honzíka s kartami seznámit nějakou vhodnou hravou formou. Na chatě také pod dohledem zapaluje oheň a řeže klacíky do špiček malým švýcarským nožíkem. Už se sice jednou řízl, ale o to je nyní pozornější, protože ví, že to není žádná legrace.
Je podle mě jistě lepší, když si děti na vše, co je obklopuje, přiměřenou formou zvykají, než když je to před nimi tajeno (od toho, jak přicházejí na svět, až po to, co je to tarot). Pro zajímavost mohu připomenout i příběh, jak se Honzík seznamoval s hracími automaty.
Hodinu jsme si tedy „hráli“ s kartami. Honzík, který je vidět v první části „Výklad pro začátečníky“, je natolik chytrý a především tvořivý, že obrázky karet, které si vytáhl, skutečně podrobně zkoumal. Tarotové karty se používají i jako prostředek v běžné psychologické praxi (jako tzv. projekční plátno) – více v knize Tarot a terapie – takže mi přišlo zajímavé nechat Honzíka chvíli povídat, jak na něj obrázky působí. Nic více a nic méně.
Po chvíli jej vystřídal Filípek (část nazvaná „Mladý věštec hledí do budoucnosti“) a zde je nutno zdůraznit, že jeho hlavní motivací je vždy vyzkoušet vše, co dělá starší Honzík. Jde to dokonce tak daleko, že když Honzíka bolí koleno, tak i Filípka vždy rozbolí koleno (někdy více a někdy méně věrohodně to alespoň předvádí).
Filípek karty skutečně jen prolistoval a s jakýmkoli „výkladem“ to nemělo zhola nic společného. Jeho příběh je tedy zhola smyšlený a je zde vidět jen moje vlastní tvořivost, kterou bylo možné promítnout do pořízených fotografií. Až jsem se zdráhal uvěřit, že to z těch fotografií nakonec tak pěkně „vyšlo“ (… a pak dnes něčemu na internetu věřte, chtělo by se mi ještě s úsměvem dodat).
Jsem si vědom, že tarotové karty patří k věcem „mezi nebem a zemí“, o nichž toho mnoho nevíme, a jen tušíme, jak asi fungují. Právě proto nás také magicky přitahují, ale zároveň i odstrašují (jako vše neznámé). Myslím si, že do rukou dětí (stejně jako sirky nebo nůž) bez dohledu nepatří a nejsou rozhodně vhodné ani jako „hračka“.
Od dětské tarotové „seance“ uběhlo však jíž více jak deset dní a nikdo se po kartách Rider Waite již znovu neptal, takže věřím, že pexeso s Ferdou mravencem nebo Černý Petr zůstanou i nadále populárnějšími v naší domácnosti.
Jsem však rád, že se mi podařilo alespoň trochu hravou formou Honzíkovi odpovědět na otázku „jak se dělá tarot“. K tomu si navíc vyzkoušel, jak se pracuje na počítači s pořízenými fotografiemi v Photoshopu (barvy, ořez) i jak se vytváří dokument ve Wordu, kde se pak o kartách dále píše.
Závěrem snad již jen jedna myšlenka: Lyže fungují dobře, jen když na nich umíte jezdit a víte, kam se s nimi můžete vydat (a kam také už ne). Stejně jako i tarotové karty poskytují dobré vodítko, když víte, jak je používat a na co se jich vlastně můžete ptát.
Věřím, že zhotovený web splní účel, tedy neotřelou a snad i vtipnou formou představí ve fotografiích karetní sadu Rider Waite (dlužno dodat, že samotné karty bez dětí ještě musím publikovat) a že snad i děti budou jednou rády, že nebudou plést tarot a taroky, jako většina lidí.
Lukáš Berta | 10.2.2016